Také už zde byla představena, ale od té doby uplynul už nějaký čas. Povyrostla. Roste ale opravdu pomalu. Na druhou stranu, proč ne? Prostoru u oken není zas tak moc, čím méně místa zabere, tím lépe.
Sansevierie jsou známy jako odolné a téměř nezničitelné rostliny. Bývají uváděny na předním místě mezi rostlinami, které dokáží čistit vzduch. Také se píše, že vydrží i v méně příznivých světelných podmínkách. To podle mě tak docela neplatí. Pokud chcete spokojené a dobře rostoucí sansevierie, dopřejte jim světla co nejvíce. Zničit je může i přelévání. Sám jsem kdysi před mnoha lety takto jednu “ulil”.
Opačný extrém sice přežijí, ale nevypadají dobře. Pravidelné zalévání jednou týdně od jara do podzimu přiměřeným množstvím vody a drenážní vrstvou na dně květináče, tak, aby kořeny nestály ve vodě je celkem optimální. Protože sansevierie pocházejí z Afriky, nemají rádi nízké teploty a kombinace vlhké půdy a zimy je může zabít. Takže v zimě podle pokojové teploty jednou za dva až tři týdny. Při zimě pod deset stupňů raději nezalévat.
Sansevieria pinguicula dle nápovědy AI pochází z Keni. Vyskytuje se v suchých oblastech, na skalách i na jílovitých půdách. Její listy mohou dorůst až 30 cm. Listy té mé mají maximálně 9 cm. Jsou zakončeny “trnem”, podobně, jako u rostlin agave. Agávím se tak trochu podobá. Její zvláštností je, že nové rostliny vyrůstají z mateřské rostliny nadzemními výhony. Díky tomu je také známá jako “chodící sansevierie”. Výhony sice časem v zemině zakoření, ale část kořenů zůstává ve vzduchu, vypadá tak trochu jako na chůdách.
Jak už jsem se zmínil, pinguicula roste pomalu. To je příčinou, proč je stále vzácná a mezi pěstiteli málo rozšířená. Komerčním pěstírnám by se její pěstování asi nevyplatilo. Pokud by někdo po sansevierii pinguicule zatoužil, může se zkusit obrátit na pěstitele a pěstitelky specializující se na sansevierie. Další možností je sledovat nabídky na ebay, kde je relativně často nabízena.
Žádné komentáře:
Okomentovat